Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Lidské srdce se skládá celkem ze čtyř vrstev. Směrem od vnějšího povrchu dovnitř rozlišujeme perikard, epikard, myokard a endokard.

Rohová vrstva pokožky (lat. stratum corneum epidermidis) je nejsvrchnější z pěti vrstev pokožky. Tato vrstva je přímo vystavena vnějšímu prostředí. Rohová vrstva pokožky „vděčí“ za svůj název zrohovatělým buňkám, které ji tvoří. V rohové vrstvě se obvykle nachází 15 až 30 vrstev odumřelých a zploštělých keratinocytů. Tato suchá vrstva odumřelých buněk pomáhá bránit pronikání choroboplodných zárodků skrze kůži, dehydrataci tkání nacházejících se pod kůží, a také poskytuje mechanickou ochranu hlouběji uloženým vrstvám pokožky. Buňky této vrstvy se průběžně odlupují a jsou zespodu nahrazovány buňkami vytlačenými ze zrnité vrstvy (nebo z jasné vrstvy v případě dlaní a chodidel). Celá rohová vrstva se vymění během přibližně čtyř týdnů. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Bazální vrstva pokožky (lat. stratum basale epidermidis) je nejspodnější z pěti vrstev pokožky. Přímo pod bazální vrstvou se nachází škára. Bazální vrstva pokožky je tvořena především tzv. bazálními buňkami, které se neustále dělí a vznikají z nich keratinocyty. Mezi bazálními buňkami v této vrstvě pokožky jsou navíc rozptýleny dva další typy buněk: Merkelovy buňky a melanocyty. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Ostnitá vrstva pokožky (lat. stratum spinosum epidermidis) je odspodu druhá z pěti vrstev pokožky. Ostnitá vrstva pokožky „vděčí“ za svůj název typickému vzhledu pod mikroskopem, kdy vzájemné spoje mezi buňkami připomínají ostny. Ve skutečnosti je však tato „ostnitost“ artefakt (vznikající při barvení mikroskopického preparátu) – jinými slovy, v živém lidském těle se žádné „ostny“ mezi buňkami nevyskytují. Ostnitá vrstva pokožky je tvořena přibližně osmi až deseti vrstvami keratinocytů, které vznikly dělením bazálních buněk v bazální vrstvě pokožky. Mezi keratinocyty této vrstvy pokožky jsou rozptýleny Langerhansovy buňky. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Zrnitá vrstva pokožky (lat. stratum granulosum epidermidis) je prostřední z pěti vrstev pokožky. Zrnitá vrstva pokožky „vděčí“ za svůj název typickému vzhledu pod mikroskopem: ten je dán dalšími změnami keratinocytů, které jsou postupně vytlačovány z ostnité vrstvy pokožky směrem na povrch kůže. Zrnitá vrstva pokožky je tvořena přibližně třemi až pěti vrstvami keratinocytů, které jsou plošší než keratinocyty v ostnité vrstvě pokožky, a které vytvářejí velké množství keratinu a keratohyalinu. Keratin i keratohyalin tvoří většinu hmoty keratinocytů v zrnité vrstvě pokožky a dodávají jí typický zrnitý vzhled. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Jasná vrstva pokožky (lat. stratum lucidum epidermidis) je odshora druhá z pěti vrstev pokožky. Jasná vrstva je však přítomna pouze v pokožce tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech. V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) tato vrstva chybí. Jasná vrstva pokožky „vděčí“ za svůj název typickému vzhledu pod mikroskopem: je totiž téměř průhledná. Keratinocyty, které tvoří tuto vrstvu pokožky, jsou odumřelé a velmi zploštělé. Keratinocyty v jasné vrstvě pokožky jsou vyplněny eleidinem – proteinem odvozeným od keratohyalinu, který těmto buňkám dodává typický průsvitný vzhled. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

„Levé srdce“ je hovorový výraz, kterým lékaři označují levou část srdce jako funkční jednotku, tzn. levou síň a levou komoru. Do „levého srdce“ vstupuje čtyřmi plicními žílami okysličená krev z plic a aortou je pumpována do systémového oběhu. Viz také pravé srdce.

„Pravé srdce“ je hovorový výraz, kterým lékaři označují pravou část srdce jako funkční jednotku, tzn. pravou síň a pravou komoru. Do „pravého srdce“ vstupuje z těla horní dutou žílou a dolní dutou žílou odkysličená krev, která následně vstupuje skrze plicnici do plic. Viz také levé srdce.

Umělé srdce neboli TAH (zkratka pochází z anglického názvu total artificial heart) je jedním z několika typů mechanické srdeční podpory. Umělé srdce kompletně nahrazuje biologické srdce. Při operaci je těžce poškozené a téměř nefunkční srdce pacienta vyňato a nahrazeno umělou mechanickou pumpou.

Zástava srdce je jiný název pro srdeční zástavu.